Třásl se modrý les i jeviště konzervatoře
Ve čtvrtek 20. dubna se na Janáčkově konzervatoři sešla bezmála stovka účinkujících, aby vystoupila v barevné dramaturgii koncertu s názvem „V modrém lese vše se třese“. Autorská skladba našeho kolegy Jakuba Kupčíka Mayo, tajemství modrého lesa, která dala našemu komponovanému programu název, zazněla v závěru programu. Celý podvečer plný hudby a tance navázal na někdejší předcovidovou tradici tzv. přípravkových koncertů – tedy koncertu, který bezvýhradně patřil dětem z přípravného studia hudebního, tanečního a literárně-dramatického oboru. Letošní dramaturgie se vymkla zavedeným pořádkům a návštěvníkům představila nejen „přípravkové“ děti sborové, ale i pokročilé tanečníky v krásných choreografiích Evy Oravcové, ale i bubenickou třídu Jakuba Kupčíka a Bum Bum Band junior a také tanečnice z Akademie III. věku pod vedením Dagmar Komárkové.
Barevný zážitek měli diváci v sále nejen optický, ale především zvukový. Na pódiu se střídali tanečníci, bicisté a perkusisté, zpěváci malí, a ještě menší a s průvodním slovem se zjevovala všestranně nadaná Adéla Hladíková, toho času lehce indisponovaná moderátorka.
Úvod patřil samozřejmě bicistům a úhelnému kameni celé bubenické techniky – tedy hře na malý buben. Čtveřice V. Malina – Š. J. Polášek – J. Pražák a S. Walder přednesla Rudimental Rumbu a připravila tak cestu nejmenším a nejvíce nervózním Skřivánkům pro jejich mnohdy první pódiové vystoupení. Spojený sbor Skřivánků (a některých Slavíků) ze skupin, které vyučujeme na MŠ Gen. Janka, ZŠ Matiční (vyučující E. Polášková), MŠ a ZŠ Ostrčilova (vyučující K. Majerská) přednesl své největší hity a to za doprovodu plyšové suity. Na pódiu byly přítomny žirafy, plameňáci, hroši, lvi, ale i drůbež všeho druhu. Skutečně bylo třeba si „…držet čepice, hop a už jsme byli v Africe“.
Část svého soutěžního programu představili i modří Slavíci. Přestože silně oslabeni školami v přírodě statečně vysekli Dračí trampoty i Až na Sněžku s partou ježků. Bylo znát, že stres z nedávné sborové soutěže již opadl, a Slavíci i pan učitel Rybka za klavírem zpívali radostně a uvolněně.
Bicisté se představili také jako hráči sóloví či v duu (A. Pražáková a J. Kavka, Š. J. Polášek a S. Walder), publikum mělo možnost vidět a slyšet nepříliš časté melodické bicí nástroje – zvonkohru a vibrafon. A pak už bylo pódium plné tanečních čísel. Navzdory dubnovému sluníčku děti z taneční přípravky ZŠ Zelená představily zimní koulovačku a ze ZŠ Matiční pohádkovou variaci na Tři oříšky pro Popelku. Ale vždyť přece – „duben-ještě tam budem“ 😉. Poetická čísla Ztracena v kruhu myšlenek a Splynutí času diváka pohnula k zamyšlení, ale především k obdivu k práci vyučující E. Oravcové, která cíleně propojuje tanečníky různého věku, kteří se navzájem učí a motivují. Skvělou příležitost k prohloubení vztahů, mezioborovému přesahu a především vzniku nových kamarádství napříč celou Marhulkou bylo víkendové soustředění bubeníků a tanečníků v Žimrovicích, které všechny zúčastněné obohatilo a doslova „nakoplo“.
Ale náš komponovaný program nebyl jen mezioborovou, ale také mezigenerační spoluprací. Byli jsme rádi, že společně s těmi nejmenšími vystoupili také nejzkušenější členky naší ZUŠ – frekventantky Akademie III. věku. Dámy plné nadšení a espritu, které mají náš neutuchající obdiv. Představily se ve dvou choreografiích, a sice Duha a Tanec s vějířem. Početný dav fanoušků dával vědět, kdo je hvězdou programu 😉
Závěr byl velký – jak jinak. Tanečníci už svými kostýmy zavedli diváky do tajemného modrého lesa, kde mohl návštěvník potkat mnoho zvířat a rostlin, a tak trochu se ztratit. Hudebnímu doprovodu dominoval neméně tajemný handpan, jehož velkým propagátorem a hráčem je opět J. Kupčík. Po odletu veškeré fauny a flory už jeviště ovládla samba a BBB junior. Pro nás stále exotické rytmy, pro BBB naprostá přirozenost. Samba na motivy slavné kompozice Tico tico přivolala k závěrečnému reji všechny účinkující tanečníky a podezřívám i některé návštěvníky v sále, že se osmělili a pod rouškou tmy si vyhodili z kopýtka.
Byli jsme nesmírně rádi, že tradice konzervatorních komponovaných koncertů nezanikla a pokračuje dále. Že se mohou potkávat a poznávat žáci napříč obory, společně tvořit a společně si také fandit. Tento přesah jsme si kdysi dali za cíl a věříme, že se nám daří více či méně naplňovat. Věříme také, že i publikum nám dále zachová přízeň a příště třeba zůstane v původním počtu až do konce produkce, protože dramaturgie koncertu dává smysl ve své celistvosti.
Děkuji všem kolegům, kteří věnovali nemalé úsilí přípravě a secvičným zkouškám ( J. Kupčík – bubeníci, BBB, fotoreport/ E. Oravcová – tanečníci všech velikostí, choreografii, organizace/ D. Komárková – taneční formace Akademie III. věku/ K. Majerská – vyučující hudebně-pohybové přípravky na ZŠ a MŠ Ostrčilova/ A. Šmídová, P. Rybka – klavírní korepetice ) a samozřejmě i těm, které jste nemohli vidět, protože tvořili podstatné jištění v zázemí ( J. Netočná, H. Židková, J. Kavka st., Š. J. Polášek st. – dozor v zákulisí a portále, transport nástrojů/ P. Glacová, B. Oslizloková – prodej vstupenek, programy, plakáty). A samozřejmě vedení ZUŠ – p. ředitelce P. Kovalové -, které naše barevné dramaturgie podporuje morálně i finančně. Těšíme se na Vás zase příště!
Za realizační tým Eva Polášková, sbormistryně přípravných sborů