Úspěch houslistů v soutěži o cenu Václava Krůčka
V sobotu 9. dubna 2022 se žákyně ZUŠ E. Marhuly Johana Štenclová a Tereza Hypšová z mé houslové třídy zúčastnily mezinárodní houslové soutěže o cenu Václava Krůčka v Novém Jičíně.
Soutěž byla určena žákům a mladým studentům do 16 let a konala se po dvouleté pauze způsobené pandemií. Nutno konstatovat, že tato odmlka se na celkové úrovni soutěže a kontinuální tendenci zvyšující se atraktivity absolutně negativně neprojevila. I letos soutěž naplnila svou ambici mezinárodního statutu, přilákala opět desítky soutěžících nejen z České republiky, silně zastoupeno zde bylo např. Polsko. Osobně mne velmi potěšilo, že ze soutěže ani po několika ročnících nevymizela zdejší specificky příjemná atmosféra, evokující samotné krédo významného českého pedagoga Václava Krůčka, a sice, že hra na housle by měla být pro děti především zábavou a radostí.
Tereza Hypšová soutěžila v 1. věkové kategorii, přednesla Koncertino D dur Jana Fausta. Za svůj výkon byla porotou ohodnocena 2. cenou. Johana Štenclová získala čestné uznání v nejsilněji zastoupené 3. kategorii. Zahrála dvě soutěžní skladby, Night song and Pantomime od Benjamina Brittena a 1. větu z Fibichovy sonatiny op. 27. Pro obě dívky byla účast v houslové soutěži jejich první životní zkušeností tohoto druhu (nepočítám-li on-line soutěže). Jsem velmi rád, že tyto první a nesmírně cenné zkušenosti mohly Terezka s Johankou získat právě v této soutěži. Nebylo pro ně určitě lehké pomyslně zvítězit hlavně nad sebou a svými obavami, poprat se s novou intenzitou trémy, neznámými překážkami a výzvami, prvním vnímáním početné a silné konkurence. Jsem přesvědčen, že nejen získaná ocenění, ale také všechny výše zmíněné získané zkušenosti děvčata motivují k pokračování v slibně se rozvíjejícím studiu hry na housle.
Rád bych také zmínil porotu soutěže, která se na úrovni celého klání zcela zásadně podepisuje. Zasedli v ní zkušení pedagogové českých základních uměleckých škol a konzervatoří. Porotě se dařilo velmi dobře komunikovat se soutěžícími i publikem, z jejích rozhodnutí bylo podle mého názoru patrné, jakých klíčových hodnotících kritérií se drží. Po skončení vyhlášení výsledků soutěže byl organizátory vytvořen prostor pro diskuzi soutěžících s porotou. Toto vše jsou aspekty dobře vedené soutěže, které dávají příslib jejímu dalšímu perspektivnímu rozvoji.
Soutěž o cenu Václava Krůčka je dle mého mínění opravdu jedinečný počin svého druhu nejen na Moravě. Co do atraktivity v ní lze nacházet společné paralely s již velmi etablovanou každoroční soutěžní událostí, soutěží Josefa Micky v Praze. Domnívám se, že svým dobrým načasováním na počátek jara často zláká Krůčkova soutěž k účasti také mladé houslisty směřující na nejvýznamnější soutěž pro mladé interprety v tuzemsku, Kocianovu mezinárodní houslovou soutěž v Ústí nad Orlicí. Zorganizovat soutěž, jakou je právě Krůčkova, není zcela jistě jednoduché. Je skvělé, že se této soutěži tak daří, bude se doufejme dařit i nadále, a navíc ji máme doslova za humny. Věřím, že obě dívky budou na své první soutěžní krůčky rády vzpomínat. Věřím také, že se na tuto soutěž v budoucnu opět vrátíme. Pro mne osobně byla návštěva této soutěže velikým přínosem, každý takovýto podnik obecně funguje jako bohatý informační a inspirační zdroj v mnoha ohledech. Zároveň jsem vždy velmi rád za někdy i nečekaná osobní a milá setkání s kolegy interprety a pedagogy nebo příznivci houslové hry. Na závěr bych chtěl poděkovat za doprovod oběma korepetitorům, Agátě Hypšové a Oleksii Gerychovi, kteří byli děvčatům skutečnou oporou nejen na pódiu.
MgA. Petr Benda Ph.D.
