„Quo vadis, Akademia?“ aneb promoce v zámečku
Jako mrknutím oka uplynul první tříletý běh Akademie umění a kultury nebo, chcete-li, Akademie III. věku. Zdá se to jako včera, kdy jsme informovali o otevření nové instituce pro seniory. A je to skutečně skoro na 3 roky přesně – kdy jsme tento cyklus 11. října společně uzavírali slavnostním setkáním studentů, lektorů i „kmotrů“. Tyto „akademické promoce“ proběhly v prostorách Vítkovického zámečku a udělaly důstojnou tečku, pro některé možná jen středník či pomlčku (neboť pokračují dále), za třemi roky studia. Zástupci Statutárního města Ostravy, které vznik Akademie umožnil, byli radní a zastupitel Ing. Zbyněk Pražák, PhD. a Ing. Karin Veselá, vedoucí odboru kultury a památkové péče, předali přítomným absolventům osvědčení a lektorům květiny. Děkujeme všem, byly to krásné tři roky!
„Vivat Academia, vivant profesores!“
Přestože jeden cyklus uměleckého vzdělávání končí a jiný začíná, některé projekty pokračují dále. Zejména projekt „ASEB – Active Seniors´ Education without Barriers“, na němž v rámci Erasmus+ participujeme s PřF OU, se má čile k světu. Celý projekt, postavený na sdílení národního hudebního i obecně-kulturního povědomí, se rozběhl již v době covidové. Našim seniorským studentům nabídne mimo jiné možnost vstupovat do IT platformy, jež je kolektivním dílem všech partnerských zemí, tedy ČR, Slovenska a Portugalska, a jež nabízí on-line kurzy kulturního dědictví, nahrávky práce pěveckých sborů, národní zpěvníky jednotlivých partnerů a v neposlední řadě také mezinárodní diskuzi. Právě idea společného muzicírování a hudby jako obecného jazyka stála u zrodu tohoto projektu. Naše instituce opět spolupracuje se smíšeným pěveckým sborem Collegium bonum a po delší odmlce připravuje repertoir (nejen) závěrečného koncertu, který proběhne v ČR za účasti všech evropských partnerů a jejich seniorských studentů. Moc se těšíme a věříme, že nás tentokrát nezastaví protipandemická či jiná společenská opatření.
V půlce září jsme měli možnost své lektorské protějšky ze Slovenska a Portugalska poznat osobně a společně pracovat. Na programu byl nejen stěžejní dokument – metodika práce se seniorskými pěveckými sbory, ale také finální podoba mezinárodního zpěvníku nebo lekce hry na portugalské cavaquinho či ukulele. (Pozn. Ukulele máme připravené i pro Vás a těšíme se, až uděláme česko-portugalskou fúzi 😉). Je zjevné, že ti, kteří se věnují uměleckému vzdělávání seniorů, toto nevnímají jako práci, ale jako prostředek osobního růstu a obohacení. My alespoň na dálku děkujeme svým kolegům Jance, Zuzce, Marcíovi a Josému za empatii, kreativitu a ochotu podělit se o své zkušenosti.
K výslednici nám chybíte už jen Vy, naši studenti, frekventanti akademie. Těšíme se, že doplníte řady především sboristů, ale i výtvarníků, tanečníků, herců anebo i milých návštěvníků koncertů.
Za lektorský tým Eva Polášková